POJIŠTĚNÍ

Jak přihlásit auto z Německa?

V rámci pořizování nového vozu se spousta tuzemských motoristů neomezuje pouze na projíždění místních inzerčních webů a obrážení autobazarů, ale často zabrouzdá i na webové stránky našich sousedů, a to zejména těch západních. Tento krok má několik hlavních důvodů, z nichž zmíníme např. širší výběr modelů, mnohdy atraktivnější cenu, dobrou pověst německých prodejců nebo výborný technický stav vozidel spolu s profesionálním servisem.

Pokud se vám v Německu podařilo najít ideálního kandidáta a vše již směřuje ke koupi, je určitě na místě seznámit s postupem, který povede k jeho správnému přihlášení.

Kritérií výběru ojetého vozu nejen ze zahraničí je celá řada a jejich podrobný popis by vyšel na dva samostatné články. Nás teď bude zajímat zejména proces, který se rozběhne ve chvíli podpisu kupní smlouvy.

Převoz vozu do České republiky

Podepsali jste vše potřebné, zaplatili tučnou eurovou sumičku, potřásli si rukou s prodejcem a váš vysněný vůz je váš už i oficiálně. Potlačte však své nadšení a ujistěte se, že má kupní smlouva všechny nezbytné náležitosti, ještě ji budete potřebovat.

Automobil nyní bude třeba dostat domů. Bohužel nebude možné jen tak sednout za volant a odjet, německá Polizei by z vás příliš nadšená nebyla. V podstatě máte dvě možnosti, jak přesun vozu do Česka vyřešit.

Domů po vlastních pneumatikách

Pokud se rozhodnete váš nový vůz dovézt domů sami a třeba jej i prohnat po nějaké Autobahn, budete k tomu potřebovat dvě věci – převozní značky a dočasné povinné ručení.

Převozní značky lze pořídit ve dvou barevných variantách (žlutá a červená) lišících se dobou platnosti a cenou.

Pokud vám na převoz a další kroky stačí pět dnů, pořiďte si žlutou značku, oproti značce červené s delší platností ušetříte cca 50 eur.

Vše lze sjednat na místním registru vozidel (Zulasungstelle). Poblíž či přímo na úřadě se obvykle vyskytuje také pobočka pojišťovny, kde si budete moci zařídit dočasné povinné ručení.

Asi není nutné psát o tom, že budete potřebovat i dalšího řidiče, který do Česka doveze vůz, za jehož volantem jste absolvovali cestu za vaší novou čtyřkolou akvizicí.

Přeprava na vleku

Všem výše zmíněným krokům se můžete vyhnout, pokud váš nový vůz dopravíte do Česka na vleku. I to však bude něco stát, takže zhodnoťte své časové a finanční možnosti a vyberte si způsob, který pro vás bude nejvhodnější.

Bez povinného ručení ani ránu

Ihned po příjezdu do Česka byste měli začít řešit otázku povinného ručení. Bez něj totiž na silnice oficiálně nemůžete.

Povinné ručení dnes již pohodlně sjednáte i online. Chytrý vyhledávač vám umožní porovnat nabídky konkurenčních společností a vybrat si z nich takovou, která pro vás bude nejvýhodnější.

Cesta na Stanici technické kontroly

Jako další krok vás čeká zastávka na STK. Možná se teď divíte, k čemu je to potřeba, když jste si přece dali záležet na tom, aby váš nový vůz opouštěl Německo s platnou technickou přejímkou.

Účelem návštěvy STK již není dovozová technická kontrola, jako tomu bývalo v minulosti. Tento úkon není povinný pro vozy dovážené z členských států EU s platným technickým povolením.

Na STK jedete hlavně pro to, abyste vyřídili evidenční kontrolu spolu s měřením emisí. Pracovníci stanice zkontrolují, zda se údaje v malém a velkém technickém průkazu vozidla shodují se skutečným stavem vašeho nového automobilu.

Celý proces vás vyjde na necelé 2 000 korun a ve výsledku obdržíte protokoly, které budete potřebovat v rámci následujícího, již posledního kroku.

Samozřejmě, pokud váš vůz z Německa platnou technickou kontrolu nemá, bude nutné provést i ji.

Zápis vozu do registru motorových vozidel

Poslední vaše kroky v rámci tohoto procesu povedou na dopravní inspektorát, který najdete na kterémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností. Tam již vyplníte žádost o zapsání auta do registru silničních vozidel.

Žádost budete muset podat vy osobně jakožto vlastník vozidla. Pokud se z nějakého důvodu nemůžete na úřad dostavit, můžete samotnou žádost opatřit úředně ověřeným podpisem, popřípadě se nechat zastoupit na základě plné moci opět s úředně ověřeným podpisem.

Dokumenty nutné k registraci

Před samotnou cestou si připravte následující dokumenty, které byste již měli mít ve vlastnictví, pokud jste předchozí kroky provedli správně:

• Doklad totožnosti
• Zelená karta, která se vztahuje k povinnému ručení
• Kupní smlouva od prodejce
• Německý technický průkaz
• Osvědčení o registraci vozu vydaný jiným členským státem EU (Německem)
• Technický protokol a jeho příloha (pokud u vozu bylo nutné schválit technickou způsobilost)
• Protokol z evidenční kontroly na STK

Poplatky za registraci

V rámci registrace vozidla počítejte se správními poplatky, jejichž výši naleznete v následující tabulce:

Díky měření emisí na STK se také budete moci připravit na možnou úhradu ekologické daně, která se vás bude týkat, pokud vůz nebude splňovat emisní normu EURO 3 a vyšší.

U normy EURO 2 bude třeba doplatit 3 000 kč, u EURO 1 pak 5 000. V případě, že váš vůz nesplňuje žádnou z těchto norem, budete muset uhradit tučné penále ve výši 10 000 korun.

V některých případech bude nezbytné uhradit i daň z přidané hodnoty, a to konkrétně ve chvíli, kdy je nájezd zakoupeného vozu nižší než 6 000 km nebo od jeho první registrace ještě neuběhlo šest měsíců.

Ze zákona má úřad na vyřízení vaší žádosti 30 dnů, ale obvykle bývá celý proces hotov mnohem rychleji.

Na jeho konci se stanete držiteli nového velkého a malého technického průkazu a již vám nic nebude bránit vyrazit na cesty s vašim novým čtyřkolým kamarádem.